Minulý týden se uskutečnila historický první výprava našeho „znovuzrozeného“ RS kmene.
Tento historický čas jsme trávili v koedukované společnosti na hradě Orlík nad městem Humpolec, kde jsme za výpomoc s úklidem nádvoří dostali ubytování, vskutku hodné hradních pánů.
Vyráželi jsme směr Humpolec ještě za svitu pouličních lamp (tzn. v noci). Během cesty jsme si také samovolně udělali „multikulti“ akcičku, při které jsme se seznámili s mladým Mongolem a zahráli hru „Hádej kdo jsem?“.
Po příjezdu do Humpolce jsme si jak jinak zahráli nějakou tu hru, a poté jsme vyrazili na hrad.
Po vybalení a zatopení v hradním krbu jsme se chopili pracovního náčiní a pustili se do sklízení hradního listí. Tento čas jsme si opět „zpříjemňovali“ spontánním larpem, který samovolně vznikl a poté samovolně zanikl. Každopádně úspěch sklidil a jeho zánik moc lidí nezaregistrovalo.
Po práci jsme samozřejmě museli využít rozlehlé prostory hradu k hře hodné každého dospěláka.. ano hry „Na schovávanou“.
Určitě si dovedete představit průběh hry v rozvalinách hradu, za částečného mrholení a se západem slunce na krku.
Poté následovala večeře, po které přišlo na řadu staré dobré šifrování, při kterém však malém došlo k zašifrování mozků pár šifrujících jedinců. Pak jsme za vydatného deště poseděli, pozorujíce zkušenou kuchařku sl. Šplíchalovou v akci u ohně.
Po kuchařské exhibici jsme se přesunuli zpět do našeho hradního brlohu kde nás čekala „televizo-divadelní“ estráda zábavy v podání Bratranců Šplíchalových a jistého Vojtěcha Brhlíka, ze které by se dalo vypíchnout kupříkladu „Přeměřování pupků“ při kterém došlo za úžasu či zděšení (nešlo poznat která emoce byla průbojnější) k nečekané remíze obou účastníků, ale jak poté řekli oba bratranci: ,,Tak aspoň to zůstalo v rodině.“. Během představení byli diváci samozřejmě masírováni návalem reklam na nejroztodivnější produkty či programy.
Poté jsme se uchýlili do říše snů, během které nám udělaly místní myší paní prohlídku vseho vybavení.
Ráno jsme naše komnaty uklidili a vyrazili jsme zpět směr Moravské Budějovice.
O víkendu se v naší klubovně odehrálo společné setkání roverů rangars z našeho střediska z kmene Obzor s rovery a rangers z Velkého Meziříčí. Po sobotním dopoledním sportovním programu následovala příprava oběda, který si účastníci chystali sami s omezeným rozpočtem a časovým limit. To vše bylo ještě stížené tím, že po vyslechnutí zadání museli všichni mlčet. Někteří to vyřešili tužkou a papírem, jiní pomocí překladače na telefonu. Po několika dalších zábavných programech následovala prezentace skautských kurzů a večer larpem na téma života v době komunismu.
Prezentace o kurzech ke stažení zde: Skautské kurzy
Fotky i video najdete zde: http://www.zonerama.com/RSobzor/Album/3843216
Název Miquik je zkratkou pro Mikulášský víkend, který se koná na začátku prosince v Praze.
Pojem Mikulášský víkend pod sebou skrývá několik akcí pro starší skauty a rovery z celé České republiky. Páteční program tvoří Komponovaný večer (tzv. Kompot) a Polibek Múzy, kde se hrají skautské kapely všech žánrů, prezentují se filmy a fotografie. Nejpodstatnější částí Miquiku je sobotní seminář s přednáškami, který se letos konaly v Právnické fakultě Karlovy univerzity. Na přednáškách vystupují různé zajímavé osobnosti a každý si může zvolit, na jakou půjde, podle toho, které téma koho jak zajímá. V sobotu večer se nesl ve znamení tance a ve Skautském Institutu se promítaly filmy (tzv. Filmová sobota). Na nedělní dopoledne byly pro zájemce připraveny procházky po Praze s odborným výkladem.
Na Miquik jsme se Stevem chtěli jet už v loňském roce, ale nestihli jsme registraci. Tuto chybu jsme letos už neopakovali a přihlásili se mezi prvními hned po otevření registrace na webu Mikulášského víkendu. Tentokrát se k nám ale připojili ještě Schwanz a Earl, takže jsme jeli celkem čtyři. Pár dní po registraci jsme na FB stránkách viděl, že shání fotografy, po chvíli váhání jsem napsal, že bych měl zájem a vyšlo to. Stal jsem se součástí servis týmu Mikulášského víkendu 2015. Díky dobré emailové komunikaci jsem věděl vše potřebné, teď už jen stačilo nabít foťák, půjčit si od Earla přídavný blesk a vyrazit. Měl jsem za úkol fotit sobotní přednášky a Filmovou sobotu. Nejvzácnějším hostem přednášek byl světový náčelník João Armando Gonçalves. Jedná se o velmi sympatického a stále usměvavého muže, se kterým se o polední pauze mezi přednáškami konalo společné focení ve vestibulu fakulty. Tento moment byl pro mě asi největším zážitkem z celého víkendu, protože stát u zábradlí ve druhém patře vedle profesionálů a fotit 900 skautů a skautek bylo opravdu úžasné. Filmovou sobota už byla jen jakousi tečkou za celým seminářem.
Za celý víkend jsem nafotil téměř 400 snímků. Ze kterých jsem vybral asi 150, které jsem poslal pořadatelům. Tímto bych jim chtěl poděkovat za příležitost, kterou mi dali a zkušenosti, které jsem si z Miquiku mohl odnést.
Pohádková cesta je tradiční akce pro děti pořádaná v obci Lesonice na konci letních prázdnin. Letošní ročník připadl na sobotu 29. srpna. Na akci, na kterou dorazilo bezmála 100 dětí, měli roveři na starosti stanoviště „Lanový park“. To spočívalo v prolezení pavoučí sítě bez zazvonění rolniček a překonání nízkých lanových překážek. Pomoci se zúčastnilo celkem sedm členů Roverského kmene Obzor.
