Benediktova noc

Pátek 13.11., 14:22, zastávka číslo 11, autobusové nádraží, Moravské Budějovice. Autobusem vyjíždí Earl, Schwanz, Julča, Evča, Steve, Oslík a Kuba směr České Budějovice. Ve Staré Říši přestupujeme k Pardálovi a našemu doprovodu Ywen. Cesta docela utekla a to už jsme v Českých Budějovicích kde se potkáváme s naším druhým doprovodem – Vaškem. Vašek, jakožto „už měsíc místní“ nás donaviguje na základnu Valcha, kde to všechno začíná.

A co vlastně ? Benediktova noc! Rozděleni na dvě skupiny: Okurky pod vedením Ywen tu máme Pardála, Evču, Oslíka, Schwanze a Kubu a Okurkoví saláti v sestavě Vašek, Earl, Steve a Oslík, jsme se vyrazili registrovat, přebalit a připravit na celý závod. Ve 20:00 jsme nastoupili do autobusu na cestu neznámo kam. Asi po půl hodině jsme dojeli na odlehlou zastávku. Odtud jednotlivé skupiny startovaly po pětiminutových intervalech na trasu. Okurky vyrážely jako číslo 6 a saláti jako sedmičky.

Po cestě bylo třeba nejen se neztratil a splnit stanoviště, plnili jsme také dobrovolné úkoly zadané formou šifer. Stanoviště byla po cestě čtyři: na prvním jsme měli pomocí gumy a kamínku sestřelovat plastový kelímek, na druhém jsme přivázáni k tyči s lopatkou v zadu a baterkou vepředu měli v lese najít stříbrné vejce a s ním se vrátit na stanoviště, třetí spočívalo v projití překážkové dráhy s balónkem mezi dvěma hlavami a finální bylo o uzlování.

Přihlásili jsme se na trasu kratší – 20-25 km, ve výsledku však trasa měřila asi 35 km, tudíž s našimi zacházkami spíše 40-45 km. I přes nějaké ty potíže jsme nakonec trasu úspěšně dokončili a zpět na základnu se do 8:00 ráno vrátili. Následně jsme si šli všichni lehnout abychom se alespoň trochu vyspali.

V 16:00 proběhlo vyhlášení. Vítězové v každé kategorii se mohli těšit na putovní pohár: zlatá křuska a zlatá křusička. Na takové příčky jsme však ani nepomýšleli. Prvně byly vyhlášeny skupiny, které to po cestě už vzdaly. Následovalo vyhlášení delší trasy a poté již to na co jsme netrpělivě čekali. Skupina Okurek se umístila na krásném 9. místě a Okurkoví saláti navzdory všem neočekáváním závod na kratší trase vyhráli.

Večer jsme si poté za odměnu dopřáli novou filmovou pecku „Spectre“ v hlavní roli s Danielem Craigem a šli jsme opět spát. Po cestě zpět vlakem jsme si následně zahráli na básníky.

Lukáš Brhlík – Earl

Brigáda na tábořišti

O minulém víkendu se vydali roveři z našeho střediska do srdce české Kanady, aby pomohli Martinovi (majiteli pozemků, ne kterých v létě táboříme) s průsekem hráze rybníka Kačer.
Při příjezdu na místo se nám naskytl výhled na písčité dno rybníka a hausbót stojící na kůlech asi metr nad zemí. I když nám počasí z rána moc nepřálo pustili jsme se do práce. Stoupa s Brťou káceli motorovými pilami označené stromy, kterými byly převážně břízy, a my nosili nařezané dvoumetrové kusy za hráz, kde z nich tvořili hromady podle druhu dřeva. Po obědové pauze se počasí zlepšilo a hned se nám pracovalo lépe. Práci jsme dokončili před setměním a kolem páté jsme odjeli přespat do Stálkova. Po večeři jsme debatovali o následujících roverských akcích a hráli karty „O blba zájezdu“.
Brigády se zúčastnili: Stoupa, Brťa, Tyki, Pardál, Steve, Earl, Kuba, Schwanz a psi Lexinka s Arinkou.

Zbytek fotek v naší galerii 😉

Lukáš Brhlík – Earl

Roveři pomáhali s Pohádkovou cestou v Lesonicích

Pohádková cesta je tradiční akce pro děti pořádaná v obci Lesonice na konci letních prázdnin. Letošní ročník připadl na sobotu 29. srpna. Na akci, na kterou dorazilo bezmála 100 dětí, měli roveři na starosti stanoviště „Lanový park“. To spočívalo v prolezení pavoučí sítě bez zazvonění rolniček a překonání nízkých lanových překážek. Pomoci se zúčastnilo celkem sedm členů Roverského kmene Obzor.

 

 

Pardál – Petr Rokoský