Jak jsem fotil Miquik

|

Název Miquik je zkratkou pro Mikulášský víkend, který se koná na začátku prosince v Praze.

Pojem Mikulášský víkend pod sebou skrývá několik akcí pro starší skauty a rovery z celé České republiky. Páteční program tvoří Komponovaný večer (tzv. Kompot) a Polibek Múzy, kde se hrají skautské kapely všech žánrů, prezentují se filmy a fotografie. Nejpodstatnější částí Miquiku je sobotní seminář s přednáškami, který se letos konaly v Právnické fakultě Karlovy univerzity. Na přednáškách vystupují různé zajímavé osobnosti a každý si může zvolit, na jakou půjde, podle toho, které téma koho jak zajímá. V sobotu večer se nesl ve znamení tance a ve Skautském Institutu se promítaly filmy (tzv. Filmová sobota). Na nedělní dopoledne byly pro zájemce připraveny procházky po Praze s odborným výkladem.

Na Miquik jsme se Stevem chtěli jet už v loňském roce, ale nestihli jsme registraci. Tuto chybu jsme letos už neopakovali a přihlásili se mezi prvními hned po otevření registrace na webu Mikulášského víkendu. Tentokrát se k nám ale připojili ještě Schwanz a Earl, takže jsme jeli celkem čtyři. Pár dní po registraci jsme na FB stránkách viděl, že shání fotografy, po chvíli váhání jsem napsal, že bych měl zájem a vyšlo to. Stal jsem se součástí servis týmu Mikulášského víkendu 2015. Díky dobré emailové komunikaci jsem věděl vše potřebné, teď už jen stačilo nabít foťák, půjčit si od Earla přídavný blesk a vyrazit. Měl jsem za úkol fotit sobotní přednášky a Filmovou sobotu. Nejvzácnějším hostem přednášek byl světový náčelník João Armando Gonçalves. Jedná se o velmi sympatického a stále usměvavého muže, se kterým se o polední pauze mezi přednáškami konalo společné focení ve vestibulu fakulty. Tento moment byl pro mě asi největším zážitkem z celého víkendu, protože stát u zábradlí ve druhém patře vedle profesionálů a fotit 900 skautů a skautek bylo opravdu úžasné. Filmovou sobota už byla jen jakousi tečkou za celým seminářem.

Za celý víkend jsem nafotil téměř 400 snímků. Ze kterých jsem vybral asi 150, které jsem poslal pořadatelům. Tímto bych jim chtěl poděkovat za příležitost, kterou mi dali a zkušenosti, které jsem si z Miquiku mohl odnést.

Fotografie naleznete v naší fotogalerii: https://www.zonerama.com/RSobzor/Album/1124324 a v oficiální fotogalerii Miquiku: www.miquik.cz/fotografie-2015

DSC_0274b

Petr Rokoský – Pardál

Silvestr s roverským kmenem

|

Slavit příchod nového roku pohromadě jako kmen je u nás poměrně dlouholetým zvykem, a ani letošní rok nebyl výjimkou. Tentokrát jsme zvolili pro ubytování základnu ve Stálkově (malá vesnice nedaleko našeho tábořiště). Na základnu jsme přijeli na Silvestra odpoledne a poslední den roku 2015 jsme strávili v humorném rázu, hraním hry Activity, karet proti lidskosti nebo jsme se vrátili do svých dětských let hraním na schovku. O půlnoci jsme si připili na úspěšný rok 2016 a šli jsme dojídat chlebíčky, cukroví a jednohubky. V pátek nás čekal šestnáctikilometrový výstup na Javořici. Počasí nám vyšlo, a vrchol jsme úspěšně zdolali. Večer poté proběhl opět v duchu deskovek a došlo i na zpěv s kytarou. Poslední den naší akce jsme byli omrknout, jak vypadá naše tábořiště v zimě. A pohled na Českou Kanadu pod popraškem bílého sněhu byl opravdu okouzlující. Nejvíc nás však zaujal zamrzlý rybník, který jsme následně obešly dokola (většina z nás bez jediného zaboření se do ledu). Cestou zpět k autům jsme si na zahřátí zahráli lakros a vypravili se zpět do Stálkova. Tam nás čekalo jen sbalit si věci, naobědvat se, uklidit základnu a vydat se domů. Věřím, že jsme si akci všichni užili a za celý kmen vám přeji úspěšný vstup do nového roku.

Naší Silvestrovské výpravy se zúčastnili: Earl, Kuba, Schwanz, Pardál, Steve, Oslík, Julča, Anežka, Evča, Tyki, Stoupa, Petr, Brťa a Zbyňa a psi Lexa, Arinka a Ejmy.

Zamrzlý přítok rybníka
Vyhlídka pod Javořicí
Společné foto u rybníku Walden
Náhoda ? nemyslím si!
Pliveme oheň
Společné foto na Javořici
Půlnoční přípitek

 

Článek: Lukáš Brhlík – Earl

Foto: Petr Rokoský – Pardál

Benediktova noc

|

Pátek 13.11., 14:22, zastávka číslo 11, autobusové nádraží, Moravské Budějovice. Autobusem vyjíždí Earl, Schwanz, Julča, Evča, Steve, Oslík a Kuba směr České Budějovice. Ve Staré Říši přestupujeme k Pardálovi a našemu doprovodu Ywen. Cesta docela utekla a to už jsme v Českých Budějovicích kde se potkáváme s naším druhým doprovodem – Vaškem. Vašek, jakožto „už měsíc místní“ nás donaviguje na základnu Valcha, kde to všechno začíná.

A co vlastně ? Benediktova noc! Rozděleni na dvě skupiny: Okurky pod vedením Ywen tu máme Pardála, Evču, Oslíka, Schwanze a Kubu a Okurkoví saláti v sestavě Vašek, Earl, Steve a Oslík, jsme se vyrazili registrovat, přebalit a připravit na celý závod. Ve 20:00 jsme nastoupili do autobusu na cestu neznámo kam. Asi po půl hodině jsme dojeli na odlehlou zastávku. Odtud jednotlivé skupiny startovaly po pětiminutových intervalech na trasu. Okurky vyrážely jako číslo 6 a saláti jako sedmičky.

Po cestě bylo třeba nejen se neztratil a splnit stanoviště, plnili jsme také dobrovolné úkoly zadané formou šifer. Stanoviště byla po cestě čtyři: na prvním jsme měli pomocí gumy a kamínku sestřelovat plastový kelímek, na druhém jsme přivázáni k tyči s lopatkou v zadu a baterkou vepředu měli v lese najít stříbrné vejce a s ním se vrátit na stanoviště, třetí spočívalo v projití překážkové dráhy s balónkem mezi dvěma hlavami a finální bylo o uzlování.

Přihlásili jsme se na trasu kratší – 20-25 km, ve výsledku však trasa měřila asi 35 km, tudíž s našimi zacházkami spíše 40-45 km. I přes nějaké ty potíže jsme nakonec trasu úspěšně dokončili a zpět na základnu se do 8:00 ráno vrátili. Následně jsme si šli všichni lehnout abychom se alespoň trochu vyspali.

V 16:00 proběhlo vyhlášení. Vítězové v každé kategorii se mohli těšit na putovní pohár: zlatá křuska a zlatá křusička. Na takové příčky jsme však ani nepomýšleli. Prvně byly vyhlášeny skupiny, které to po cestě už vzdaly. Následovalo vyhlášení delší trasy a poté již to na co jsme netrpělivě čekali. Skupina Okurek se umístila na krásném 9. místě a Okurkoví saláti navzdory všem neočekáváním závod na kratší trase vyhráli.

Večer jsme si poté za odměnu dopřáli novou filmovou pecku „Spectre“ v hlavní roli s Danielem Craigem a šli jsme opět spát. Po cestě zpět vlakem jsme si následně zahráli na básníky.

Před závodem
Okurkoví saláti
Okurky
Naše celá výprava

Lukáš Brhlík – Earl

Brigáda na tábořišti

|

O minulém víkendu se vydali roveři z našeho střediska do srdce české Kanady, aby pomohli Martinovi (majiteli pozemků, ne kterých v létě táboříme) s průsekem hráze rybníka Kačer.
Při příjezdu na místo se nám naskytl výhled na písčité dno rybníka a hausbót stojící na kůlech asi metr nad zemí. I když nám počasí z rána moc nepřálo pustili jsme se do práce. Stoupa s Brťou káceli motorovými pilami označené stromy, kterými byly převážně břízy, a my nosili nařezané dvoumetrové kusy za hráz, kde z nich tvořili hromady podle druhu dřeva. Po obědové pauze se počasí zlepšilo a hned se nám pracovalo lépe. Práci jsme dokončili před setměním a kolem páté jsme odjeli přespat do Stálkova. Po večeři jsme debatovali o následujících roverských akcích a hráli karty „O blba zájezdu“.
Brigády se zúčastnili: Stoupa, Brťa, Tyki, Pardál, Steve, Earl, Kuba, Schwanz a psi Lexinka s Arinkou.

Někdo měl depresivní ráno
Svačina však vše spravila
Večer zachraňovala naše oblíbená hra „O blba zájezdu“
Odjížděli jsme spokojení

Zbytek fotek v naší galerii 😉

Lukáš Brhlík – Earl

Roveři pomáhali s Pohádkovou cestou v Lesonicích

|

Pohádková cesta je tradiční akce pro děti pořádaná v obci Lesonice na konci letních prázdnin. Letošní ročník připadl na sobotu 29. srpna. Na akci, na kterou dorazilo bezmála 100 dětí, měli roveři na starosti stanoviště „Lanový park“. To spočívalo v prolezení pavoučí sítě bez zazvonění rolniček a překonání nízkých lanových překážek. Pomoci se zúčastnilo celkem sedm členů Roverského kmene Obzor.

 

 

Pardál – Petr Rokoský